Níže je uveden stručný úvod do mechanismů účinku, typů a také hodnocení různých konzervačních látek.
1.Celkový mechanismus účinkukonzervanty
Konzervační látky jsou převážně chemické látky, které pomáhají ničit nebo inhibovat aktivitu mikroorganismů v kosmetice a zároveň udržují celkovou kvalitu kosmetiky po dlouhou dobu.
Je však třeba poznamenat, že konzervační látky nejsou baktericidní – nemají silný baktericidní účinek a fungují pouze při použití v dostatečném množství nebo při přímém kontaktu s mikroorganismy.
Konzervační látky inhibují mikrobiální růst blokováním syntézy důležitých metabolických enzymů a také inhibují syntézu proteinů v životně důležitých buněčných složkách nebo syntézu nukleových kyselin.
2.Faktory ovlivňující účinky konzervačních látek
K účinku konzervačních látek přispívá mnoho faktorů. Patří mezi ně:
a.Vliv pH
Změna pH přispívá k rozkladu organických kyselin jako konzervačních látek, a tím ovlivňuje celkovou účinnost konzervačních látek. Vezměte si například při pH 4 a pH 6 2-brom-2-nitro-1,3-propandiol velmi stabilní.
b.Účinky gelu a pevných částic
Koalin, křemičitan hořečnatý, hliník atd. jsou některé práškové částice, které jsou přítomny v některých kosmetických přípravcích a obvykle absorbují konzervační látky, což vede ke ztrátě jejich aktivity. Některé z nich však také účinně absorbují bakterie, které jsou v konzervační látce přítomny. Kombinace ve vodě rozpustného polymerního gelu a konzervační látky také přispívá ke snížení koncentrace zbytkových konzervačních látek v kosmetických přípravcích, což také snižuje jejich účinek.
c.Solubilizační účinek neiontových povrchově aktivních látek
Solubilizace různých povrchově aktivních látek, jako jsou neiontové povrchově aktivní látky, v konzervačních prostředcích také ovlivňuje celkovou aktivitu konzervačních látek. Je však známo, že neiontové povrchově aktivní látky rozpustné v oleji, jako je HLB=3-6, mají vyšší deaktivační potenciál vůči konzervačním látkám ve srovnání s neiontovými povrchově aktivními látkami rozpustnými ve vodě s vyšší hodnotou HLB.
d.Vliv zhoršení stavu konzervačních látek
Existují i další faktory, jako je zahřívání, světlo atd., které jsou zodpovědné za zhoršení účinku konzervačních látek, a tím i za snížení jejich antiseptického účinku. Navíc některé z těchto účinků vedou k biochemické reakci v důsledku radiační sterilizace a dezinfekce.
e.Další funkce
Podobně i další faktory, jako je přítomnost aromat a chelatačních činidel a distribuce konzervačních látek ve dvoufázovém roztoku olej-voda, do určité míry přispějí ke snížení aktivity konzervačních látek.
3.Antiseptické vlastnosti konzervačních látek
Za zvážení stojí antiseptické vlastnosti konzervačních látek. Nadbytek konzervačních látek v kosmetice ji rozhodně podráždí, zatímco jejich nedostatek ovlivní antiseptické vlastnosti.vlastnosti konzervačních látekNejlepší metodou k vyhodnocení je použití biologického testu, který zahrnuje minimální inhibiční koncentraci (MIC) a test inhibiční zóny.
Bakteriostatický kruhový test: Tento test se používá k určení bakterií a plísní, které jsou po kultivaci na vhodném médiu schopny velmi rychle růst. Pokud se doprostřed plotny s kultivačním médiem umístí disk filtračního papíru impregnovaný konzervační látkou, vytvoří se kolem něj bakteriostatický kruh v důsledku pronikání konzervační látky. Měření průměru bakteriostatického kruhu může být použito jako měřítko pro určení účinnosti konzervační látky.
Z toho lze říci, že bakteriostatický kruh s použitím papírové metody o průměru >=1,0 mm je velmi účinný. MIC se označuje jako nejnižší koncentrace konzervační látky, kterou lze přidat do média k inhibici mikrobiálního růstu. V takové situaci platí, že čím menší je MIC, tím silnější jsou antimikrobiální vlastnosti konzervační látky.
Síla nebo účinek antimikrobiální aktivity se obvykle vyjadřuje formou minimální inhibiční koncentrace (MIC). Silnější antimikrobiální aktivita je tedy určena menší hodnotou MIC. Ačkoli MIC nelze použít k rozlišení mezi baktericidní a bakteriostatickou aktivitou, je obecně známo, že povrchově aktivní látky mají bakteriostatický účinek při nízké koncentraci a sterilizační účinek při vysoké koncentraci.
Ve skutečnosti tyto dvě činnosti probíhají v různých časech současně, a proto je obtížné je rozlišit. Z tohoto důvodu se jim obvykle dává souhrnný název antimikrobiální dezinfekce nebo jednoduše dezinfekce.
Čas zveřejnění: 10. června 2021